Josef Buček

Josef BučekNarodil jsem se 26.10.1948. Fotografií se vážněji zabývám již zhruba od svých 18 let s vyjímkou let 1989-99, kdy politické změny ve společnosti a nové pracovní zařazení mi nedovolily se této zálibě plně věnovat.
Před tímto obdobím, v éře klasické černobílé fotografie /barevná byla tehdy výsadou několika málo jedinců a fotografického průmyslu/, jsme fotky doma sami vyvolávali a často v improvizované temné komoře i zvětšovali. Můj první fotoaparát, na který rád vzpomínám, byl Flexaret IV a VII, potom následovala Praktica, Pentacon-six a nakonec kinofilmové Nikony. Fotografové z Tišnova a okolí se v této době /r. 1974-89/ sdružovali ve fotoklubu při Sdruženém závodním klubu pracujících v Tišnově, jehož jsem byl v té době předsedou. V roce 1981 jsem absolvoval Institut výtvarné fotografie při SČF v Olomouci a v roce 1986 ukončil dvouleté studium pro lektory a porotce amatérské fotografie při Ústavu pro kulturně vzdělávací činnost v Praze. Z fotografických úspěchů té doby si nejvíce cením získání Hlavní ceny v celostátní soutěži amatérské fotografie v roce 1984.
Můj návrat k fotografii v roce 1999 je spojen s nástupem digitální fotografie, která celý fotografický proces zrychlila, zjednodušila a zároveň ho umožnila značně ovlivňovat, což v černobílé fotografii nebylo tak jednoduché. Na druhé straně však svádí k různým „hrátkám“, které nám programy jako Photoschop, nebo dnes již i Zoner a jiné umožňují, ale které nemusí být vždy tím „pravým ořechovým“. Také já v současné době fotografuji již pouze digitálně fotoaparátem Olympus E-10, avšak uvažuji o koupi pravé zrdcadlovky s výměnnými objektivy, buď opět z dílny Olympus, nebo přejdu na Nikon.
Motto: Jakékoliv dělení fotografie je, dle mého názoru, bezpředmětné. Existuje pouze dobrá a špatná fotografie. Princip dobré fotografie spočívá v jejím tzv. „ozvláštnění“. Jejím cílem není zachytit realitu jako takovou, ale na základě dané reality vyjádřit svoje emoce, pocity, nálady, názory. Způsob dosažení je individuální. Nezáleží tedy na druhu reality, ale na způsobu jejího vidění a následující tranformaci za pomoci specifických fotografických prostředků, jakými jsou např. volba optiky, osvětlení, úhel záběru, změna tonality, kompoziční řešení, speciální fotografické techniky a pod. Pokud se toto podaří, nebudeme slyšet to známé, že fotografie je dobrá, ale něco jí chybí. To „něco“ tam prostě musí být!
A právě ten princip „ozvláštnění“, neboli výběr a transformace dané reality, je to, co mě na fotografii vzrušuje a baví.

Moje fotogalerie :

Krajinný detail Krajina Tváře přírody

Krajinný detail

Krajina

Tváře přírody

Zátiší Abstrakce Barvy podzimu

Zátiší

Abstrakce

Barvy podzimu

Květena Chorvatsko Tišnovsko

Května

Chorvatsko

Tišnovsko

Tišnovské uličky

Tišnovské uličky